Prameny v počítači aneb geografické informační systémy pomáhají mapovat prameny
Jiří Šmída, Technická univerzita v Liberci
Geografie, s níž se v českých školách setkáváme v hodinách zeměpisu, je věda, která se zajímá o krajinu kolem nás a hledá odpovědi na základní otázku: Kde to je? Je to věda, která nám, lidem, pomohla vymyslet používání zeměpisných souřadnic k jednoznačnému zapsání polohy jakéhokoliv jevu a objektu na Zemi. A tak díky geografii máme mapy, které tvoří kartografové.
Další otázky, na něž geografové hledají odpovědi, jsou: Proč je to právě zde? a Jaké to je? A tak chodíme po loukách, lesích i městech a hledáme prameny, které zakreslujeme do map pomocí jejich zeměpisných souřadnic a zjišťujeme odpovědi na otázky, jaké prameny jsme našli, proč právě zde a proč jsou právě takové. V době počítačů i soudobí geografové využívají technologické možnosti. Společně s informatiky vyvinuli geografické informační systémy (GIS), které pro práci s geografickými daty a informacemi využívají počítačové databáze. Ty spravované geografy mají jednu zásadní odlišnost od jiných, negeografických databází: data ukládají společně se zeměpisnou souřadnicí. Přináší to velké výhody a další příležitosti jejich využití. Máme nové možnosti pro vyhledávání, měření a analyzování geografických dat.
Prameny mapujeme s využitím nejmodernějších prostředků počítačové geografie. K nim patří tablety s GPS, chytré telefony i drony. Příprava na mapování vždy začíná pečlivým zkoumáním digitálního modelu reliéfu, jehož přesnost nám umožňuje analyticky předpovídat i drobné vodní toky a jejich počátky, kde odhadujeme přítomnost pramenů. Zmapované prameny slouží ve speciálních mapách všem vědcům zapojeným do projektového týmu, které aplikace pro chytré telefony umí navigovat až k pramenu, kde provedou při dalších návštěvách svá měření a výzkumy. Informace od všech odborníků se v databázi GIS připojují ke správným pramenům a dotváří lepší a podrobnější obraz jejich kvality. Práce geoinformatiků, jak nazýváme experty na metody GIS, pokračuje prostorovými analýzami dat. Zjišťujeme, zda chemické a fyzikální vlastnosti vody mohou souviset s geologickým podložím, vzdáleností od lidských sídel nebo například s druhem lesa v jejich okolí. Každý geoinformatik by měl být zároveň dobrým geografem i kartografem. Protože ze sesbíraných dat o pramenech tvoří mapy, tištěné i digitální. Moderní kartografie má svůj speciální obor, webovou kartografii, která využívá výhod internetu k tvorbě zajímavých interaktivních map, z nichž se může každý dozvědět mnoho informací o pramenech, které v projektu zkoumáme.
Geografické informační systémy patří mezi obory současnosti s významem rostoucím závratnou rychlostí. Nevyužívají je totiž jen geografové, ale všichni odborníci, kteří pracují s geografickými daty a vytváří z nich mapy. Jen s obtížemi budeme hledat obor lidské činnosti, v němž by se s mapami nepracovalo. GIS pomáhá se sběrem dat v terénu (tedy mapováním), jejich správou v počítači a analýzami. A rovněž s vytvářením map, díky nimž efektivně sdílí experti různých oborů data, informace a znalosti. Geografické informační systémy v projektu Prameny spojují krajiny a státy tvoří křižovatku výměny dat a komunikace mezi všemi odborníky, kteří se na zkoumání pramenů podílejí.
