Zkoumáme prameny, hledáme pamětníky a jejich příběhy
Kateřina Rudincová je mladá vědkyně, která se zabývá kulturní geografií. V projektu Prameny spojují krajiny a státy se zaměřuje na mapování historie míst, kde se prameny nacházejí příběhů s nimi spjatých. Se studenty hledá pamětníky, kteří jim mohou pomoci především s obdobím před rokem 1945.
Co si máme představit, když se řekne „kulturně-historický“ průzkum?
Zaměřujeme se na informace o historii pramenů, zjišťujeme jejich minulé i současné místní pojmenování nebo jejich využití dříve a dnes. V průzkumu se také snažíme dopátrat k rituálům, legendám a příběhům, které se k pramenům váží a také to, zda se místní o prameny zajímají a jak se o prameny starají.
Jak tyto informace zjišťujete?
V první fázi výzkumu jsme oslovili starosty obcí, kde se vybrané prameny a studánky nacházejí a požádali jsme je o rozhovor a další kontakty. Zaznamenané rozhovory nyní zpracováváme, přepisujeme a hodnotíme. V další fázi budeme zkoumat výskyt pramenů na vybraných starých mapách a informace z rozhovorů budeme doplňovat poznatky získanými z archivních zdrojů. Hledáme také staré fotografie pramenů pro porovnání s jejich současnou podobou.
Co chcete svým výzkumem zjistit?
Naším předpokladem je, že většina studánek byla vybudována německy hovořícím obyvatelstvem, které na našem území žilo do roku 1945. Poté s výměnou obyvatelstva došlo nejen ke změně místních pojmenování, ale také ke změně využití pramenů. Nebyla udržena kontinuita, lidé se o některé prameny přestali starat a s jejich obnovou začali až s větším zpožděním, v některých případech až v 80. letech.
Jaké zdroje pro výzkum využíváte?
Zajímají nás legendy, které jsou s prameny a studánkami spojené a pochopitelně vyhledáváme zmínky o studánkách v regionální literatuře. Pátráme také po rituálech, které se u pramenů provádějí, jako je otevírání studánek v jarním období. Pro náš výzkum jsou klíčové příběhy konkrétních lidí, jejich vzpomínky nebo současné zážitky. Budeme velmi rádi, pokud se veřejnost do našeho výzkumu zapojí. Mohou využít online aplikaci http://prameny.tul.cz/mapa, nebo nás mohou kontaktovat telefonicky na čísle 485 354 159 telefonicky.
Kdo se na průzkumu podílí a pátrali jste už přímo v terénu?
Humánně geografický výzkum vedeme společně s kolegou Hynkem Böhmem, se starými mapami nám pomáhá geograf Honza Hásek. Na průzkumu s námi spolupracují naši velice šikovní studenti: Lukáš Frýda, Martina Řádová, Jana Krejzová, Erik Lehmden, Eva Krňanská a Lucie Pavlištová a Zuzana Marušaková. Pilně pracovali i o prázdninách, když se vydali do vybraných obcí. Zpovídali starosty a jejich spolupracovníky například v Janově Dole, Krompachu, Hlavici, Varnsdorfu, Osečné, Lesnovku, Světlé pod Ještědem, Krásné Lípě nebo Chrastavě.
Kam se ještě chystáte?
Nemáme vůbec zpracovanou německou část našeho území, a na českém území se budeme vracet k vybraným pramenům a budeme sbírat více informací od místních. Chceme najít co nejvíce pamětníků, kteří by nám mohli poskytnout především informace o využívání pramenů. Dalším úkolem je podrobněji prozkoumat prameny v okolí Liberce a tady se budeme k rozhovorům oslovovat lidi, kteří žijí v blízkosti studánek.
Jak starostové na váš výzkum reagují?
Celkově náš projekt Prameny spojují krajiny a státy oslovené starosty zaujal. Byli sdílní, snažili se nám poskytnout co nejvíce informací, případně odkázat na další odborníky nebo místní obyvatele, kteří by o pramenech mohli mít větší povědomí. Studenti si pochvalovali výbornou spolupráci se starostou Osečné Jiřím Hauzerem, který jim poskytl spoustu informací. Zajímavé informace se studentům podařilo zjistit také ve Varnsdorfu nebo v Krompachu. Všem za jejich čas a ochotu děkujeme.
Kdo z vašich respondentů byl zatím nejsdílnější?
Několik hodin s námi strávil Mikuláš Peterka z Klubu českých turistů v Krásné Lípě. Přímo v terénu nám ukázal studánky, o které se jeho klub stará, mezi nimi i studánku Blažena a prameny Křinice, které jsme si vybrali i pro náš výzkum.
Jaké jsou průběžné výsledky vašeho průzkumu?
O prameny a studánky je mezi našimi respondenty poměrně veliký zájem. Příliš se nám nedaří zjistit bližší informace o využívání pramenů před rokem 1945 a v období po 2. světové válce. Těší nás, že v současnosti se lidé o prameny a studánky starají, čistí je, využívají je velice často jako zdroj pitné vody. Povedlo se nám sesbírat také nějaké legendy a příběhy, například o tom, jak získala své jméno studánka Blažena, nebo pověsti o prameni Ploučnice. Některé prameny slouží také jako místo setkávání a například u pramenů Křinice se konají kulturní akce.
Jak postupuje zpracování rozhovorů? Budete výsledky průzkumu zveřejňovat?
Rozhovory z první fáze výzkumu budeme mít zpracované určitě do měsíce. Na celý projekt máme ještě zhruba 2 roky, průběžně budeme zjišťovat další informace. Konečné výsledky využijeme k vytvoření interaktivní mapy, kterou budeme zveřejňovat. Naše poznatky využijeme i pro vzdělávání na základních a středních školách v regionu. Osobně bych ráda napsala alespoň popularizační článek o vybraných nejzajímavějších pramenech.
Hodně štěstí.
Osobní profil: Mgr. Kateřina Rudincová, Ph.D.
expertka v oblasti kulturní geografie
Absolvovala magisterský obor Kulturní antropologie Předního východu na Západočeské univerzitě v Plzni. Ke geografii se dostala až na doktorském studiu v oboru Politická a kulturní geografie na Ostravské univerzitě v Ostravě. Už od bakalářských studií se zajímá především o politické procesy v současné subsaharské Africe. Na katedře geografie FP TUL vyučuje předměty týkající se politické a regionální geografie. Mezi její záliby patří historie a poznávání jiných kultur.
V projektu „Prameny spojují“ má za úkol zjistit, jakým způsobem byly prameny v minulosti využívány a co znamenají pro místní obyvatele v současnosti. Kromě toho také shromažďuje se svými studenty legendy a příběhy, které se k vybraným pramenům váží. A na co se ve výzkumu pramenů osobně těší? „Připravujeme a analyzujeme rozhovory s pamětníky a místními, plánujeme archivní výzkum, čeká nás analýza regionální literatury. Nejvíce se těším na to, že se mi podaří zjistit více informací o historii regionu, ve kterém už třetím rokem žiju a s kterým se pomalu sbližuju.“